TOULAVÉ BOTY aneb CESTOVÁNÍ CESTOU NECESTOU

Po ponurém a sychravém zimním počasí se k nám konečně vrátilo jaro.

Nad Březovou se objevily první hřejivé sluneční paprsky, rozkvetly stromy a celá příroda začala pulzovat životem.

Je načase hodit za hlavu hektickou moderní dobu a v každé chvíli volna vyrazit ven. Nedalo mi a do přírody jsem vyrazil i já. Nemusel jsem se příliš dlouho rozmýšlet už jenom pohled z okna mého pokoje mě přiměl k tomu vypnout počítač a vyjít si jen tak za nosem, cestou necestou… Zkrátka jen tak bloudit po okolních kopcích a nasávat svěží vzduch, naslouchat zpěvu ptáků nechat se hladit větrem po tvářích a stát se alespoň na malou chvíli součástí toho všeho.

Na cestě mě následoval můj věrný přítel pes. Následoval mě i když věděl, že zvolené tempo je dost vysoké, terén téměř neprostupný, plný trní a ostrých kamenů. Následoval mě i pro to, že sám ví moc dobře jaké to je jen tak se proběhnout po širých, zdánlivě nekonečných pláních, kterými se staly okolní pole, cítit vůně lesa a sledovat zvířecí cestičky. Stál po boku svého přítele, člena své smečky.

Vždy jsme vyšli odpoledne vybavení jen nezbytnými věcmi. Pevné boty, dobrá nálada a samozřejmě fotoaparátem.

Cíl předem neznámý…

Účelem bylo probádat co největší úsek cesty a objektivem fotoaparátu zachytit neopakovatelné okamžiky naší cesty.

A nebudu Vám nic namlouvat zážitků a nezapomenutelných momentů bylo nespočítaně.

Na konci naší cesty následovalo osvěžení pramenitou vodou a návrat domů, kde mě i mého věrného přítele čekal zasloužený odpočinek.

Věřím, že i Vy se necháte tímto článečkem a uveřejněnými fotografiemi nalákat a alespoň na chvíli se oprostíte od civilizace a vyjdete si jen tak ven.

Přeji Vám mnoho slunečných dnů a nezapomenutelné zážitky!!!

Text a foto Marcel Báča

P.S. Budete-li chtít bližší informace, jak najít zajímavá místa v našem okolí, můžete na mou maličkost získat kontakt v Městské knihovně Březová nad Svitavou.