Jeden z mých pohledů na ekologii

V prvé řadě chci uvést, že nejsem žádný zapřísáhlý ekolog, ba dokonce naopak souhlasím s názorem, že některé zuřivé ekologické aktivisty lze považovat v ojedinělých případech za ekologické teroristy. Jsem přesvědčen, že některé věci lze řešit i jinak a citlivěji. V každém případě je třeba vždy v prvé řadě vidět člověka. To znamená, že kvůli výskytu třeba vzácných motýlů, žab nebo kytiček nelze ochranu řešit na úkor lidí, ale řešit ji jiným vhodnějším způsobem.

Na druhé straně mě naopak velmi popuzuje bezohlednost lidí v chování k přírodě, která už tak je dost devastována. Konkrétně mám na mysli například odhazování odpadků třeba v lese nebo kolem silnic. V řadě případů se i v našem okolí občas vyskytly takové případy i ze strany našich spoluobčanů. Jednalo se třeba o pohozené igelitové tašky v příkopech s různým domovním odpadem jako plasty, krabicemi od mléka a dalšími.

Takový odpad v přírodě zůstavá celá desetiletí.

            Správnější formou je odevzdání vytříděného odpadu do určených sběrných kontejnerů, v horším případě do popelnic s komunálním odpadem. Třídění odpadu se docela v naší republice vžilo a stalo se dobrým přístupem lidí ke svému okolí a přírodě. V tomto směru je třeba vyslovit poděkování všem, kteří takovýto přístup mají.

            Přesto však mám dvě připomínky k přístupu nás občanů při odevzdávání tříděného odpadu v našem městě.

            V době, kdy náš vnuk ještě navštěvoval základní školu v Novém Městě, přihlásily se děti ke sběru víček od PET láhví, které odevzdávaly a výtěžek věnovaly na děti v rozvojových zemích. Protože šlo o chválihodnou věc, tak se do této akce zapojila celá naše široká rodina. Jednoduše všichni jsme vnukovi pomáhali tato víčka sbírat. V té době jsem se dokonce občas zastavil u kontejnerů s plasty a odšroubovával víčka. Mojí ženě se tato moje činnost vůbec nelíbila a říkala mi, že vypadám jako somrák nebo bezdomovec, když se takhle přehrabuji v popelnicích. Ale co by člověk pro své potomky neudělal. Při těchto zastávkách jsem zažil řadu dosti otřesných  chvil. Vůbec nezávidím těm pracovníkům, kteří sběr plastů třídí.

V řadě případů jsem narazil na věci, které by se v tříděném odpadu vůbec neměly vyskytnout. PET láhve s částí zbytků nápojů jsou to nejmenší zlo.Když však narazíte na plastové krabičky se zbytky potravin a pokrmů s nimiž hýbou červi, tak vás přechází chuť na jakékoliv jídlo. Také se v tomto sběru najdou věci, které sem vůbec nepatří a jsou v hrozném stavu. Toho kdo sem takovéto věci dává bych nechal pár dávek sběru vytřídit. Neodevzdávejte proto prosím sběr plastů se zbytky potravin.

            Většina z nás má často připomínky, že kontejnery s tříděným odpadem jsou stále plné. Druhým nešvarem při odevzdávání například PET láhví je jejich vhazování do kontejneru v původním stavu. Mělo by být našim zvykem, že PET lahve před odevzdáním sešlápneme. Tím jejich obsah zmenšíme minimálně o celou jednu třetinu. Kdo nevěří, může se přesvědčit na ilustračních snímcích. Když toto budeme dělat, nebudou kontejnery stále plné a naše město ještě ušetří na jejich odvozu. Spokojenost pak bude na obou stranách.

            Neměli bychom jen tříděný odpad sbírat a učit to naše děti, ale také u toho přemýšlet

a chovat se jako inteligentní bytosti, za které se právem považujeme. Někteří z nás se však podle toho nechovají, přestože si to nechtějí přiznat. Proto se stále ještě máme co učit.

 20.8.2010                                                                                                    Staněk Jaromír