Náhradní doba pojištění - doba po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, a to bez ohledu na to, zda občan v této době pobírá dávky nemocenského pojištění či nikoliv
Při splnění podmínky jednoho roku pojištění je náhradní dobou pojištění doba po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.
Jedná se o dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan nepřivodil úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění, dále o dobu karantény nařízené v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě, o dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství před porodem, od 1.2.2018 též o dobu trvání podpůrčí doby u otcovské poporodní péče a od 1.6.2018 o dobu dlouhodobého ošetřovného.
Podmínkou pro to, aby se tato doba získaná po 31.12.2011 hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie.
Osoby svéprávné ve smyslu občanského zákoníku.
Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") vede údaje o době trvání těchto skutečností ve své evidenci.
V období do konce roku 2008 (popř. v roce 2009, započala-li tato skutečnost v roce 2008), vykazoval uvedené doby u zaměstnanců zaměstnavatel na evidenčním listu důchodového pojištění.
Nevykázal-li by zaměstnavatel tuto dobu v případech výše uvedených na evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "ELDP"), je nutno při převzetí stejnopisu ELDP zjednat nápravu.
Při nesoučinnosti zaměstnavatele je vhodné na tuto skutečnost upozornit okresní správu sociálního zabezpečení, Pražskou správu sociálního zabezpečení nebo Městskou správu sociálního zabezpečení Brno (dále jen "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ").
Evidenci o uvedených dobách vede Česká správa sociálního zabezpečení.
Kontakty na jednotlivá pracoviště OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Uvedené skutečnosti není třeba specifickým dokladem prokazovat.
V době uplatnění žádosti o důchod má již Česká správa sociálního zabezpečení údaje o těchto dobách ve své evidenci.
Speciální formuláře se zde nevyužívají.
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Rozhodnutí o přiznání důchodu je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
Další činnosti nejsou stanoveny.
Tuto situaci nelze řešit elektronicky.
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1.1.2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.
Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Městský soud v Praze.
Jestliže se změní skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na důchod, je vaší povinností nahlásit to do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.
V případě, že přijmete důchod nebo jeho část, ačkoliv z okolností lze předpokládat, že je vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náleží, je vaší povinností neprávem vyplacené částky důchodu vrátit.
Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Můžete se obrátit na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Odchod do starobního důchodu
Náhradní doba pojištění - doba evidence u úřadu práce
Náhradní doba pojištění - doba péče o osobu bezmocnou, závislou
Náhradní doba pojištění - doba přípravy na zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením
Náhradní doba pojištění - doba soustavné přípravy na budoucí povolání studiem
Náhradní doba pojištění - péče o dítě do 4 let věku
Náhradní doba pojištění - pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
Prokazování chybějících dob pojištění
Zaměstnávání starobních důchodců
Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace
—
01.01.2017
16.04.2018
Bez časového omezení.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Návštěvnost:
ONLINE:2
DNES:35
TÝDEN:4361
CELKEM:1629647
12.10.2024 01:38
Aktuální teplota:
9.8 °C
Vlhkost:
82.8 %
Rosný bod:
7.0 °C
Městský úřad
Moravské náměstí 1
569 02 Březová nad Svitavou
IČ: 00483869
DIČ: CZ00483869
IDDS: ahkbfb9
č.ú.: ČS a.s. 1283409379/0800